Enduro Rally Most 2014

Poslední závod enduroserie.cz se konal tuto neděli v Mostě. Pro mě to znamenalo po nepovedeném závodu na Špičáku možnost získání lepšího umístění a bodů do celkového pořadí seriálu. Plán a přání bylo skončit lépe než bylo moje startovní číslo.

Před závodem...

Trénink v sobotu proběhl bez problémů a já si oprášil trať z loňského závodu. Pár změn bylo, ale ne nějak velké a zásadní. Pokrok po roce ježdění jsem hlavně udělal na první a poslední RZ-tě, kde bylo pár skoků, které jsem nemusel objíždět jako minulý rok! A taky mi dost pomohlo určitě ježdění předchozí víkend v Krušných horách. 

Závodní den

V noci pršelo, a tak bylo jasné, že se to bude klouzat. Na závod jsem byl připraven a cítil možnost urvat nejlepší moje umístění v endurosérii. Při transféru na první RZ-tu jsem byl hrozně nervózní a snažil jsem se nemyslet na můj loňský pád. Hned co jsem slyšel pípnout čip, jsem už na nic jiného nemyslel a soustředil se jenom na trail. Zavřené zatáčky jsem projel tak, jak jsem chtěl a vše vyšlo. Drop byl na jistotu a pečlivě, tak abych trefil dobře následnou zatáčkou kolem stromu. V příkopě, kde jsem se loni vysypal jsem si dal pozor, ale na dalších místech jsem to měl na hraně, ale naštěstí to vyšlo! :-) Na mokrých a odkloněných kořenech jsem nespadl a v poslední části na koupališti bez větší chyby. Nakonec to byla nejlepší RZ-ta závodu a já v ní bral 17. místo a nechal za sebou některé ostřílené borce!  

Drop v 1. RZ-tě! photo by: Pavel Vyskočil

Na druhou RZ-tu jsem se těšil. RZ-ta vedla po parádním klikatém trailu s pár zavřenými zatáčkami, a tak jsem se žádného místa neobával. V jedné zavřené zatáčce jsem byl, ale moc rychlý a zavřely se mi řidítka, a tak jsem šel z kola. Vůbec nic vážného, ale stálo mě pár vteřin. Když už jsem věděl, že přijde konec RZ-ty a já se připravoval brzdit v cíli přišla, ale od organizátorů změna a prodloužení RZ-ty bez vyznačení v sobotním tréninku. Nenechal jsem se vykolejit změnou a makal do konce. Konečný sjezd jsem zvládl a dojel jsem v pohodě do cíle. 

Třetí RZ-ta, kde už trošku síly ubývaly a cítil jsem, že fyzicky jdu pomalu dolu. Ve trojce po všechno celkem v pohodě a rychlosti jen po lávce přišel další pád, kdy mě to podklouzlo a já šel k zemi a vteřiny běžely dál. Cíl byl do kopce a už to celkem bolelo. 

Čtvrtá RZ-ta byla kličkování mezi stromy. Začátek v pohodě i s výjezdem v půlce, kde jsem se snažil něco nahnat. V druhé polovině a ke konci RZ-ty před cílem to vůbec nevyšlo. Vyčerpanost a nesoustředění přinesly chyby a před cílem jsem byl bez rychlosti a správně zařazeného stupně, a tak jsem do cílového kopečku musel popoběhnout. 

Před pátou nejdelší a hodně šlapavou jsem nasadil gel. Snažil jsem se rozložit dobře síly a jet bez chyb což se i podařilo. Na pár místech to fakt bolelo a do kratšího kopce na těžebním blátě to vůbec nejelo a podkluzovalo, ale k cíli se to zlepšilo. Kličkovaná na morku mezi stromy velká paráda. Naštěstí to nikde neustřelilo a já nevzal někde strom a dojel do cíle. 

Šestá z hradu a další novinka ohledně posunutého startu, ale celkem pohoda. Pak po trailu dolu, kde řve táta pozor ostrá levá!!! na, kterou jsem zapomněl a vzal jí ve větší rychlosti, ale zůstal jsem na kole a bral to dolu rychleji a dost na hraně. Po skalce přišla ostřejší pravá, kde se mi to smeklo a šel jsem k zemi na loket. V další části jsem to místy měl jen tak tak a následovaly terasy (kratší prudký sjezdy). První prudší sjezd mezi břízami jsem měl trošku vyšší rychlost a na mokru jsem to neustál a pěkně jsem se smotal. Trošku jsem si zanadávat, jak to kazím, rozmotal jsem rychle řidítka a zase na kolo. Další dva prudký sjezdy v rychlosti a bez problémů, ale na druhým jsem si myslel, že to neubrzdím a skončím, až dole na cestě, ale vzal jsem levou a dojel do cíle. V cíli sčítání škod: odřený loket a naražená holeň, roztržený dres, ale to by nevadilo jako ty dva zbytečný pády a ztráta času. No, ale jinak nejlepší  RZ-ta, fakt dobrá a hodně jsem si ji užil i s těmi pády.

Sedmá RZ-ta byl už očistec a velká bolest. Nejhorší výsledek ze všech RZ. Šlapání a zase šlapání. Myslel jsem si, že to zvládnu bez šlápnutí a popoběhnutí, ale ve dvou výjezdech se to prostě nepodařilo a pěkně jsem se trápil. 

Osmá RZ-ta poslední a poslední závod za mnou. V osmičce na začátku nějaký zatáčky a wallride v klidu a najisto. Moje soustředění směřovalo na dva dropy přes cestu za sebou následované klopenkou a hned za ní dvoják. Minulý rok jsem je nedal a letos to byl cíl a splacení dluhů. Myslím, že se povedlo a do všeho jsem šel a nic neobjel. Klopenky před šlapáním taky paráda. Na šlapání jsem nabral síly z adrenalinu a z nadšení ze skoků a dupal jsem do toho, až nahoru do areálu a do cíle. 

Nakonec po načtení všech čipů jsem vybojoval 27. místo. Je to moje zatím nejlepší umístění v endurosérii. Celkově v seriálu jsem se umístil na 35. místě jako minulý rok, trošku demotivující, ale získal jsem víc bodů, a i když to není vidět na celkovém výsledku vím, že posun nějaký je a bude. Enduro doma se pěkně rozrostlo a dostat se do první dvacítky dá ještě dost zabrat! Teď pár týdnů volno a pak už zimní příprava na top 20 v 2015. 

Nakonec bych rád poděkoval rodičům, bráchovi, kamarádům, fanouškům, soupeřům a ostatním za podporu v sezóně 2014. Díky moc Ondra. 

Enduro Race Zadov 2014

Tento víkend se konal po menší pauze další třetí závod z endurosérie na šumavském Zadově, a je to přesně rok, co jsem začal získávat zkušenosti s kolem vůbec. Vrátil jsem se místo, kde jsem se poprvé postavil s kolem na start. Před rokem jsem neměl žádné zkušenosti, a vůbec jsem nevěděl jak to zvládnu. Nakonec z toho bylo 59. místo z kolem 100 závodníků. Výsledky 2013 zde. Po pár desítkách naběhaných kilometrů, po pár set najetých kilometrech a 365 dnech jsem vylepšil můj minulý výsledek na 36. místo.   

Na Zadov jsem vyrazil už v pátek ráno, a tak jsem měl jeden a půl dne na trénink. Hned po obědě jsem vyrazil okouknout, co organizátoři připravili pro tento rok. Na závod bylo připraveno celkem 5 RZ na 30-ti km okruhu a časový limit byl stanoven na 3,5 hodiny.

Mapa závodu

První RZ-ta byla úplně nová než předešlý rok a vedla po novém trailu a obsahovala novou bmx sekci se skokem. Druhá RZ-ta byla ve stejném duchu a nic se na ní nezměnilo. Třetí RZ-ta byla vedena jako první RZ-ta minulý rok s pár změnami a doplněná technickými sekcemi. Čtvrtá RZ-ta byla opět stejná jako minulý rok, ale možná konec byl trošku jiný, to už si moc nepamatuji. Poslední pátá RZ-ta vedla po stejné trase jako třetí RZ-ta minulý rok, akorát konec byl předělaný, nakonec byla pátá RZ-ta v závodě zrušena z důvodu špatného počasí a bezpečnosti.

Trénink první den byl super a zkusil jsem si najet první, druhou a čtvrtou RZ-tu ostatní ještě nebyly označeny. Na první jsem se naučil snad trošku skákat dvoják, bylo tam dost prostoru žádný stromy kolem a hlavně velikost skoku byla celkem přijatelná pro moji hlavu. :-) 

V sobotu jsem trénink začal kolem 10 hodiny a dopoledne jsme s tátou trošku něco natočili a tohle je výsledek: 

První část je ze sobotního tréninku a po změně barvy dresu je závod.

Závod

Do závodu jsem šel trošku nervózní z pár vypečených míst, kde jsem si nebyl jistý v kramflecích. Závod nově začal prologem na stadionu, kde byla vytvořena dráha s překážkami. Prolog se vyhlašoval samostatně, ale počítal se i do celkového pořadí. Začátek na první lávce pomalejší, ale zbytek mi celkem sednul, a tak jsem v prologu bral 20. místo. 

Po prologu se na stadionu startovalo do první RZ-ty. V první RZ-tě jsem se obával pár míst, a tak jsem v nich byl pomalejší, ale nikde jsem si nevystoupil. Přejezd kamenité sekce na začátku se povedl a trefil jsem i výběr natrénované stopy ve dvou místech, i když druhé místo mohlo být o dost lepší. Po RZ- tě následoval transfér na horní stanici lanovky Kobyla, kde byl start do druhé RZ-ty. V druhý RZ-tě mi celkem vyšel začátek přejezd betonového bloku, kde byla možnost si vybrat ze dvou cest. Vzal jsem tu pravou cestu, která byla mírnější a nabídla lepší výjezd ze zatáčky. Dále následoval mechovový trail pod věž skokanského můstku. Další část vedla trailem s rýhou od vody a následně prudká levá na sjezdovku, kde bylo pár odkloněných zatáček, ale čekala mě ještě další technika v prudkých zatáčkách dolů do mokřin, a pak už jenom šlapavá část do cíle, všechno vyšlo, až na prudké zatáčky, kde mi to nevyšlo před rokem a ani letos, tohle mě hodně mrzí, byl jsem moc na brzdách a těžiště jsem neměl, tak jak bych měl mít a musel jsem vycvaknout. Na šlapacím úseku jsem si myslel, že nastoupím a poletím, ale prostě, jak kdyby zmizela všechna fyzička a dech, hlava nedokázala přepnout a odstranit bolest. Při srovnání s minulým rokem rozhodně lepší projetí, ale na čisto to ještě nebylo.

Třetí RZ-ta byla nejdelší a start byl opět na stadionu, začínalo pršet, a tak jsem do sebe hodil rychle pití na občerstvovačce a šel rychle na start trojky. Po startu následovala šlapavá část po kořenech, kde to bylo ode mě pěkný zoufalství, rychlost se totiž blížila nule a vůbec mněě to nejelo. Nájezd do dalšího lesa byl změněn oproti minulému roku a byl přes dva kamenný schody, daly se v pohodě skočit, ale při tréninku jsem ze dvou pokusů skončil jednou na zemi, v závodě jsem to raději vzal na klid bez skoku. Následovala kořenitá pasáž po rovině, kde stálo pár lidí a povzbuzovali, a to mi hodně pomohlo, fakt jsem nemyslel na bolest a pořádně jsem šlapal. Do konce RZ-ty bylo pár pastí a taky se čím dál tím víc rozpršelo, dával jsem hlavně bacha na mokrý kořeny, kterých bylo v téhle RZ-tě fakt hodně. Pasti jsem projel na jistotu, a tak jsem se vyhnul zbytečného pádu, který by mě určitě stál víc času. Na transferu na čtvrtou RZ-tu se přidaly k dešti i kroupy, které měly tak centimetr v průměru a pěkně zvonily při dopadu na helmu. Ze všech stran a kopců se valilo mraky vody a kroupy začaly tvořit místy vrstvy sněhu a teplota klesla na vrcholu k 10 stupňům. 

Na startu čtyřky čekalo celkem dost lidí, ale některý jeli teprve do druhý. Většina čtvrtý RZ-ty vedla po sjezdovce po úplně promočený trávě. Do zatáček jsem šel s respektem a naštěstí jsem to nikde nepoložil a neztratil čas pádem. Po dojetí na stadion, kde byl start pátý RZ-ty jsme se dozvěděli, že pátá RZ-ta se nepojede a závod tedy skončil po čtvrté RZ-tě. 

S Kubou a Andy závěrečný foto po dojetí závodu, kdy jsme promočený až na kost :-)

Celkový pocit ze závodu není nejlepší, ale do cíle jsem dorazil v pohodě a bylo z toho celkově 36. místo, jsem rád, že se mi povedlo vylepšit 59. místo z roku 2013. Zadov přinesl, ale i pozitiva a další zkušenosti a posuny. Další závod bude na Špičáku, kde jsem minulý rok udělal svůj nejlepší výsledek, tak snad se mi ho povede překonat. 

Díky moc všem za parádní víkend, taťkovi díky za natáčení. Uvidíme se na dalším závodě na Špičáku. A díky všem, co drží palce :-)

Enduro Race Kouty

Tento víkend se uskutečnil první závod z endurosérie v Koutech nad Desnou. Na závod jsem se těšil, protože jsem nebyl dlouho na kole a taky proto, že minulý rok jsem ho nemohl jet.

V sobotu probíhal trénink, kde jsem se snažil rozjezdit, protože jsem od posledního závodu v Sušici neseděl na kole. Začátek byl trošku slabší a strnulý, ale na konci se to začalo lepšit. 

První skupina startujících.

V neděli v 10:00 závod začal přes 15 km dlouhým transferem vzhůru, který jsem jel něco kolem hodiny a půl. Po kvalitním rozehřátí následovala nejsjezdovější první RZ-ta. Před startem jsem se v klidu připravil a mohl jsem vyrazit do první RZ-ty. Hned od začátku jsem nastoupil agresivně a chtěl se prát o lepší výsledky, ale na začátku se objevil problém, kdy se mi zasekl řetěz mezi kazetu a rám. Po opravě, nasazení řetězu, začal hon na čas a snažení o vymazání vzniklé ztráty. Chvilku trvalo než jsem se po nahození znovu rozjel a dostal se do správného rytmu, a tak to bylo chvilku křečovité a s chybami. Po stoupání v RZ-tě jsem se srovnal a chytnul rytmus zbytek první RZ-ty se už obešel bez komplikací. Škoda problému s řetězem, což mě nakonec stálo až 69. místo v první RZ-tě. 

Druhou RZ-tu jsem celkem znal, protože jsem si jí v tréninku 2x zkusil projet. Byla to nejdelší RZ-ta, ale asi nejhezčí, i když na ní bylo hodně šlapavých úseků. Na šlapavých úsecích jsem se snažil makat a nastupovat, co to šlo, snažil jsem se dojet závodníka, který startoval přede mnou, ale nakonec se mi to nepodařilo, ale předjeli jsme ještě předchozího. (možná měl nějaký problém nevím). Bez teleskopu to pěkně bolelo, ale furt jsem se snažil točit a makat. Zbytek RZ-ty v bikeparku jsem si užil i se závěrečnýma klopenkama. Na konec jsem v druhé RZ-tě udělal můj nejlepší výsledek 23. místo. 

Třetí RZ-ta byla nejkratší ze všech. Mokrý klopenky na začátku se mi podařilo jet pěkně v rytmu a bez chyb. Pak napříč přes sjezdovku do dalších klopenek, kde se to muselo pěkně poslat do příkopu pěkně do hloubky. Následoval nový parádní trail v korytě v hustým smrkovým lese, kde to chtělo hodně pozornosti a všichni tam určitě koukali s vytřeštěnýma očima, protože chyba by hodně bolela, moc pěkná část RZ-ty. Konec byl v podání 100 metrového spurtu po cestě. V této RZ-tě 27. místo.

Před poslední čtvrtou RZ-tou předcházel SUPER transfer. Transfer vedl kolmo nahoru a skoro nešlo ani tlačit kolo, lepší bylo hodit kolo na záda a mazat nahoru. 

V poslední RZ-tě jsem byl už celkem unavený, ruce měl pěkně vyklepaný a nohy bolely. Občas jsem se nachytal, že už nedávám tolik pozor a bylo to takový ''no control''. Snažil jsem se to uklidnit a srovnat, dal jsem tam víc klidu, nechtěl jsem si to pokazit v poslední RZ-tě. Na konci RZ-ty byl pěkně hnusný poslední výšlap, na který jsem už prostě neměl sílu jet a musel jsem z kola, snažil jsem se alespoň chvíli běžet, ale po chvilce byla z běhu už jen rychlá chůze do kopce. Po velkém stoupání jsem opět šel na kolo a snažil se ještě zamakat na posledních metrech. V posledním zrádném místě v podobě sjezdíku s kamenem a potokem jsem si dal pozor, i když jsem do něj šel už rozevlátý jak vlajka. Nakonec spurt do cíle o poslední vteřinky. Ve čtvrté RZ-tě jsem bral 41. flek.

Spokojenost a pohoda po závodě. 

Pocit ze závodu jsem měl dobrý, pár chyb v něm bylo, ale jinak super. Závod byl super, byl vyvážený a hodně moc mě bavil. Trošku škoda problému v první RZ-tě, mohl být lepší výsledek celkově ještě o pár míst. Dlouhý RZ-ty jsou super a prověří úplně všechno a všechny.

Celkově po sečtení časů jsem obsadil 34. místo přibližně ze 140 závodníků. Odkaz na výsledky zde. Enduro v Čr začíná nabírat na obrátkách a v Koutech jsme se o tom všichni přesvědčili. Více účastníků, narůstající konkurence, v předních líniích se odehrává boj o vteřinky a každá chyba bude stát místo. Tak na dalším závodě!!!   

Díky moc organizátorům za připravený závod a taky díky moc všem za pomoc a podporu Ondra.

Příprava na sezónu 2014

Trénování kratších sjezdů.
Podobný s větším klesáním na Enduru v Mostě.

Ještě, když jsem neměl kolo a nebylo vůbec jasný, jestli budu závodit v sezóně 2013, stejně jsem se tak trochu připravoval, a chtěl jsem tak být trošku ve formě a v kondici. Vůbec jsem nevěděl jak takový MTB Enduro závod bude pro mě náročný. Jak vysilující budou výjezdy a k tomu pak vyklepávající sjezdy (RZ-ty). Příprava před sezónou 2013 probíhala hlavně v posilovně, kde jsem se snažil získat nějakou tu fyzičku na rotopedu a shodit dolu pár kilo, 92 kg na 184 cm bylo prostě moc a to by fakt nešlo a kola by mě bylo líto. 

2013 ... 

Nyní po pár odjetých závodech mám už konečně větší představu o tom, co mě na závodech čeká, jaká je fyzická a technická náročnost. Například Rychlebské Falcon Ultimate Enduro prověřilo mojí fyzičku, kde výjezdy byly z těch náročnějších a délky RZ byly delší. Na Špičáku mě prověřila jak v technice tak i fyzicky kamenitá 4. RZ-ta. Takže ze čtyř Enduro závodů jsem se snažil vyhodnotit co jsem dělal špatně, na čem musím zapracovat, co musím zlepšit, na co si dát pozor při závodě, jaké technické prvky trénovat atd... 

Příprava na 014

Zimní přípravu jsem zahájil na začátku Listopadu, asi 3 týdny od posledního závodu. Oproti minulé přípravě na 2013, byla letošní příprava ve větší intenzitě. Hlavní prvek v přípravě oproti minulé bylo kolo namísto rotopedu. V posilovně jsem nezahálel a makal, občas dal bazén a běhání. Jelikož byla zima ne-zima dalo se pořád jezdit a tak bylo dost času na zlepšování. Měl jsem víc času než o prázdninách, kdy jsem pracoval a tak jsem se snažil trávit každou volnou chvíli na kole. Při tréninku na kole jsem se hlavně zaměřil na trénování kratších sjezdů, technických pasáží, projíždění zatáček atd... Jezdil jsem spíš vybrané, kratší úseky, ale po více opakováních. Tempo a intenzita byla pomalejší a soustředil jsem se víc na jednotlivé prvky a potom teprve zrychloval. Důležité bylo hlavně, že na kole můžu sedět, jezdit ať už to bylo cokoli kdekoli. Jezdit, jezdit, jezdit, zkoušet zkoušet a tak pořád dokola, abych kolo dostal víc pod kůži.    

Nyní jsem více v Praze, kde chodím do školy a také do práce. Dovezl jsem si do Prahy kolo a pomalu začínám objevovat, kde všude se dá trénovat a jezdit. Podmínky na trénink jsou tady fakt super, kopcovitý terén, delší sjezdy, mraky trailů, kořeny, kameny a nějaký ty skoky,no prostě fakt parádní podmínky na trénink Endura, na zdolávání sebe sama a posouvání vlastních hranic.

Příprava se blíží ke konci a to znamená, že nastává závodní období, kde se budu více soustředit už jen na ježdění, kompenzační a protahovací cvičení, než na velké posilování a tak podobně. Už 10.5.2014 se jede první závod a tak se uvidí, jestli bude letošní příprava znát. Už se těším na první závody a doufám, že se alespoň něco povede, určitě pro to udělám maximum. 

Všem přeji hodně štěstí, tak na závodech v sezóně 2014. 

Ondra Korel 13.4.2014 

Enduro serie 2013

Krátké psaní o mém začátku na kole v roce 2013

Jak píšu v záložce (O Mně) 20. 7. 2013 jsem si pořídil svoje první kolo a hned na to jsem vlétl do disciplíny Enduro nebo možná lepší MTB Enduro. Co je to za disciplínu? Viz (záložka: o seriálu) na stránkách www.enduroserie.cz

Hned 4.8.2013 na Zadově jsem jel svůj úplně první závod. Vůbec jsem nevěděl co mě čeká a jak náročný to bude v reálu, oproti videím, která jsem měl nakoukaná z internetu. Na živo jsem zkušenosti se sjezdy a tak podobně neměl, takže moje zkušenosti byli nulové. Jediné co jsem jezdil byl singletrek. Po tréninkovém dnu jsem měl na den závodu jasný cíl. Nijak nebláznit a hlavně dojet v pořádku do cíle a získat první závodní zkušenosti. V závodě jsem párkrát spadl, občas neprojel dobře zatáčku, ale žádný nebezpečný pád mě nepotkal. Po závodě jsem byl celkem vyřízený. Závod byl přesně to, co jsem čekal a na co se těšil, že si splním. V prvním závodě 59. místo. 

První část 1. RZ-ty (Photo: smetylbc)

Další závod 8. 9. 2013 na Špičáku se zázemím bikeparku, to bylo obtížností úplně někde jinde než na Zadově. Po tréninku jsem měl hlavně obavy z první části první RZ-ty, kde jsem v závodě udělal kotrmelec a čtvrté RZ-ty, která vedla přímo parkem, ostatní RZ-ty byly v pohodě a celkem na klid. V závodě jsem se snažil zapracovat na odstranění chyb, které jsem dělal v předchozím závodě a dosáhnout tak lepšího výsledku. Podařilo se, výsledek jsem zlepšil oproti Zadovu o 20 míst. 

Nakonec z toho bylo 39. místo a nevím jestli to byla náhoda nebo ne, ale moje startovní číslo bylo 39.

Před posledním závodem ze série jsem si zajel ještě Falcon Ultimate Enduro. Tento závod mě dal asi nejvíc zabrat fyzicky, hlavně výjezdy byly náročné a braly hodně sil. V RZ-tách to bylo dost o štěstí na vybrání nejlepší stopy. Přišlo zase pár pádů, jezdeckých chyb ale nic velkého a nebezpečného. Pro mě asi nejnáročnější závod, RZ-ty okolo 10 minut a náročné výjezdy. Závod jsem dokončil na 55. místě z přibližně 150 závodníků.

Falcon ultimate Enduro - po závodě 

Poslední závod úvodní sezóny se jel v Mostě. Před i po tréninku jsem pomýšlel na to, že bych zde mohl urvat nejlepší výsledek. Bohužel se tak nestalo, hned v první RZ-tě jsem se nepříjemně vysekal, čímž jsem ztratil dost času. Na nejlepší výsledek jsem mohl hned zapomenout, ale zatnul jsem zuby a závod jsem dojel, potřeboval jsem nějaké body do celkového hodnocení, takže nedojetí závodu nepřipadalo v úvahu. Nakonec první padesátka 47. místo a body do celkového hodnocení.

Celkově jsem v mojí premiérový sezóně skončil na 35. místě v enduroserii. Závody byly super a náročnost byla zvládnutelná i pro mě, tím bych rád poděkoval organizátorům a taky poděkovat mým rodičům, kteří mi pomáhali na prvních závodech.

Příprava na sezónu je už dávno v plném proudu, doufám že to bude znát a já se tak poperu o lepší umístění. Těším se na novou sezónu a všem přeji spoustu úspěchů. 

více fotek ze závodů na mojí stránce: Ondrej Korel (FB page)

Díky moc Ondra Korel 22.3.2014