Dolní Morava Single trails - Bike festival s Enduro závodem

Minulou neděli jsem se účastnil neplánovaného závodu v novém resortu Dolní Morava. Jednalo se o enduro závod, ale trošku jiného formátu než jsem zvyklý z endurosérie nebo enduroXrace. Účast na bikefestu nebyla příliš veliká, ale pár lidí přijelo, a tak se obsadily všechny vypsané kategorie v závodě. Cílem závodu bylo, co nejrychleji pokořit nově vystavěný trail od vstupní brány dolů, až po výjezd z lesa před hotel Vista. 

Na místo jsem dorazil už večer den předem, kde jsem se připojil k Tomovi Kutinovi a poté zanedlouho dorazil i Jirka Fikejz. Ubytko jsme měli objednané každý ve svém autě. :-) 

Nocleh v autě s kolem. :-)

Závodní den

Ráno, když jsem se probudil, cítil jsem se ok a těšil jsem se na závod, i po noci strávené v autě, kde byla lehce zima. Hned po snídani jsme vyrazili na prezentaci pro čísla atd... Dopoledne ještě před startem byl vypsaný povinný trénink, a tak jsme vyrazili zkusit párkrát trať a něco najet a lehce zapamatovat trať. (Na trati jsem jezdil už před 14 dny, takže jsem ji měl už trošku najetou). Celkem jsem dal ze tří tréninkových jízd pouze dvě, protože mě v poslední tréninkové jízdě potkal defekt zadního kola. Celý kopec jsem sešel dolu a u auta dal zadní kolo do cajku, času do závodu bylo ještě dost, a tak jsem se snažil být v klidu. Ve dvanáct hodin proběhl riders meeting pro upřesnění pravidel a všeho kolem závodu. Následně jsme všichni vyjeli společně lanovkou nahoru ke vstupní bráně trailu, kde byl start. Na lanovce jsem si v duchu projížděl celou trať od začátku po konec, nervozita stoupala s nadmořskou výškou a blížícímu se startu a měl jsem obavy, aby mě zas nepotkal defekt zadního kola jako při tréninku. Celkem se jely dvě měřené jízdy, z toho se do celkového pořadí počítal ten nejlepší čas. Po domluvě startujících, traťových a cílových marshálů, se mohlo odstartovat. Startoval jsem hned jako první. Soustředění na 120% a už slyším jenom tři dva jedna teď. Nohy roztočily kolo a já už vlítnul do prvních zatáček na trailu. Všechno najistotu a ne zbrkle, ale po projetí pár zatáček a jedné kamenné sekce, jako kdybych slyšel syčení a najednou už jedu po prázdným. :-( Smutek a naštvanost dojel jsem k traťovému marshálovi a nahlásil jsem mu, že do cíle nedorazím z důvodu defektu.

Dolu to byl ještě větší kus než při posledním tréninku, a tak jsem si to vyšel nahoru a dolu sjel lanovkou. Na lanovce jsem byl dost smutný a přemýšlel, co je, kde za problém. Když už jsem přijížděl dolu, slyšel jsem, jak hlásí časy nejlepších. Došel jsem k autu, kluci přijeli, kecali jsme, jak jsou na tom a taky o defektu. Kluci mi pomohli s výměnou, prohlídli jsme plášť, jestli v něm není trn nebo něco podobného a nic. Nandal jsem novou duši a nafoukl na větší tlak než minule. Tom mi pak ještě řekl, ať zkusím zvolit jinou stopu ve dvou místech, kde mohlo dojít k proražení o kámen. Vyjeli jsme lanovkou na druhý start a kecali o první jízdě.

V druhé jízdě se už startovalo podle libovolného pořadí. První jede Tom po něm Jirka a já startuji jako třetí. Projíždím horší místa trošku jinou stopu, abych neprorazil a nedal defekt. Všechno zatím na jisto a vše vychází. Šetřím trošku síly na stoupání, ale furt se to snažím držet v rychlosti, na začátku stoupání mě rozhazují lehce nájezdy, které jsem neprojel čistě, ale dávám do toho vše a za chvilku jsem nahoře. V prvních dvou klopenkách jsem nechytil rytmus, ale další už jsou parádní. Lavice a dvojáky na klid, pak další klopenky, kde si věřím a pěkně jsem se do nich opřel. Pak přišla na řadu fabrika, kde jsem se snažil neudělat na bahně chybu a nešel jsem zbytečně k zemi, pak už jsem to drtil, co to dalo až ke zpětný zatáčce, po které zanedlouho následoval nájezd do poslední sekce. Šikana mezi stromy vyšla parádně a všechny klopenky v poslední sekci v top speedu, kde jsem si věřil. Nakonec následoval výjezd na lesní cestu, kde jsem zaspurtoval a byl jsem v cíli. Pěkně jsem to rozdýchával a čekal na výsledný čas. Za chvilku už hlásili číslo 14 červená čas 7:15. Paráda zatím třetí nejlepší, i po prvních jízdách ostatních, kterou jsem z důvodu defektu nedojel. Pak jsem už čekal jen na dojezd závodníků v druhé jízdě a vyšlo to, zůstal jsem na třetím místě. 

Moje první stupně. Enduroteam (2. Tomáš Kutin, 1. Jiri Fikejz), 3. Ondrej Korel

Z pohledu náročnosti terénu to byl z kategorie lehčí závod, ale z pohledu času a náročnosti šlapání to byla dobrá prověrka. Sedm minut točit naplno byl parádní trénink.

Díky moc enduroteamu za pomoc a podporu i rady!

Nakonec ještě přidávám video ze závodní jízdy Jirky Fikejze: